Acerola – tropická třešeň plná přírodního vitaminu C
Acerola lysá také nazývána malpígie lysá či barbadoská třešeň, je rostlina pěstována především pro své zázračné plody, které jsou považovány za jeden z nejbohatších přírodních zdrojů vitaminu C. Acerola však neobsahuje jen pouze tento vitamin, ale je zdrojem i dalších užitečných látek pro organismus, jako jsou minerály, flavonoidy a celá škála dalších vitaminů. Tyto ostatní aktivní látky nejsou v acerole zastoupeny v tak velkém množství, ale některé hrají důležitou roli právě v kombinaci s vitaminem C. Proč tomu tak je, na to se podíváme v dnešním článku.
Jak vypadá acerola a kde roste?
Jak již název barbadoská třešeň napovídá, acerola se vyskytuje na karibském ostrově Barbados. Není to však jediné místo, kde se pěstuje a je velmi oblíbená. V dnešní době je tato rostlina k nalezení po celém Karibiku, střední i jižní Americe, ale i jihovýchodní Asii, Austrálii a Africe.
Acerola je velmi hustý keř nebo malý strom s chlupatými větvemi a růžovými nebo červenými květy. Plody připomínají třešně, jsou kulaté až 3 centimetry velké a mají lesklou červenou slupku. Dužina je velmi šťavnatá a kyselá. Tyto plody se sklízí a dají se konzumovat samotné, ale to se může praktikovat spíše přímo v místě výskytu, jelikož podléhají rychlé zkáze. Proto se plody aceroly často sklízí nedozrálé, nechávají se plně dozrát až po utržení a následně se zpracovávají většinou na prášek, který si zachová vysoký obsah vitaminu C.
Co vše acerola skrývá?
Jak již bylo řečeno, acerola obsahuje velké množství vitaminu C, a to mnohem více než jiné plodiny jako jsou třeba pomeranče, rakytník či dokonce šípky. Zralé plody obsahují 4,5 % vitaminu C, což je v porovnáním s pomerančem až 30x větší množství. Vitamin C je v organismu důležitý zejména pro podporu imunity, k ochraně buněk či pro správné fungování nervové soustavy.
Dalšími obsaženými vitaminy jsou ty ze skupiny B. Je to například thiamin, riboflavin, niacin či kyselina listová. Jejich důležitost pro organismus je značná. Jsou potřebné pro energetický metabolismus, pro funkci nervů, srdeční soustavy, zdravou kůži a zrak, pro podporu imunitního systému a řadu dalšího.
Vitamin E, který lze v acerole také nalézt má jednu hlavní roli, a to ochranu buněk před oxidačním stresem, který vzniká při látkové výměně, tj. pomáhá tělu s odbouráváním volných radikálů.
Z flavonoidů můžeme vyzdvihnout hlavně rutin a hesperidin. Tyto látky podporují zejména zdravé cévní stěny a cirkulaci krve, což je příznivé nejen pro mozek a srdce, ale i pro celý cévní systém.
Je přírodní vitamin C lepší než ten syntetický?
Přírodním vitaminem C je myšlen takový vitamin, který se nachází v ovoci, zelenině a dalších potravinách a jak již bylo výše zmíněno právě i v acerole. Pro začátek je nutné u přírodního zdroje poukázat na vzájemnou podporu vitaminu C s ostatními látkami, které acerola obsahuje. V přírodě se totiž často vitaminy vyskytují v komplexu dalších látek, kdy se vzájemně podporuje jejich vstřebatelnost a tím je pak i lepší jejich využitelnost v organismu. U aceroly tomu tak je při vzájemném působení právě vitaminu C a flavonoidů. Obě látky se navzájem podporují v působení, chrání se před oxidací, a právě díky flavonoidům se vitamin C lépe vstřebává.
Syntetickým vitaminem C je uměle vyráběný vitamin v laboratorních či průmyslových podmínkách. Dnes již máme na trhu nepřeberné množství takových doplňků stravy a lze tedy nalézt i velmi kvalitní s vysokým obsahem vitaminu C.
Závěrem lze říct, že acerola je tedy ideálním kandidátem pro ty, co chtějí jít přírodní cestou a vytěžit navíc řadu dalších benefitů. I když se ale rozhodnete pro syntetickou variantu vitaminu C rozhodně neprohloupíte, i tak podpoříte vaše tělo a posílíte ho nejen v zimních měsících.
Vitamin C přispívá k:
- Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní, kůže a zubů
- Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- Přispívá k normální činnosti nervové soustavy
- Přispívá k normální psychické činnosti
- Přispívá k normální funkci imunitního systému
- Přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem
- Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- Přispívá k regeneraci redukované formy vitaminu E
- Zvyšuje vstřebávání železa
- Přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS

Tryptofan a jeho vliv na hladinu serotoninu?
Tryptofan se z chemického hlediska řadí mezi esenciální aminokyseliny a je v těle nepostradatelný pro určité biochemické procesy. Organismus si ho neumí sám vytvářet a my ho tak musíme přijímat z potravin nebo doplňků stravy. Tryptofan je součástí jak živočišné, tak rostlinné stravy. Bohaté na tuto látku jsou ryby jako sardinky, losos a tuňák, dále pak drůbeží a hovězí maso, ořechy, mléko, semínka, luštěniny a například také banány.

Kotvičník zemní a jeho působení??
Kotvičník zemní je jednoletá bylina, která se objevila před více jak 1000 lety a to v oblasti Asie konkrétně Číny. Postupem času se Kotvičník dostal do podvědomí veřejnosti a začal se pěstovat téměř po celém světě. Největším producentem Kotvičníku zemního je Čína a v Evropě má výbornou odezvu Kotvičník pěstovaný v Bulharsku. V Bulharsku jsou ideální teplotní podmínky pro růst této byliny, a tak lze z ní získat kvalitní aktivní složky, kterými jsou převážně steroidní saponiny. Golden Nature Kotvičník zemní s deklarovaným obsahem 90% saponinu patří mezi náš nejprodávanější produkt a jednoznačně ho doporučujeme.

Zinek a jeho funkce v organismu?
Zinek je v těle jedním z významných minerálů podílejících se na stovkách tělesných pochodů a organismus by bez něho nemohl fungovat tak, jak je třeba. Je stopovým prvkem, a z toho důvodu je potřebný jen v malém množství, avšak není o nic méně důležitější než jiné látky. Udává se, že již jeho lehký nedostatek může způsobovat určité problémy v některých systémech těla. Je nutný například pro aktivitu enzymů, pokožku, vlasy a reprodukční orgány. Tím ale seznam přínosů zinku zdaleka nekončí. Zinek se vyskytuje v potravinách živočišného i rostlinného původu. Najdeme ho v mase, měkkýších, vejcích, játrech, mléčných výrobcích, v celozrnných obilovinách, kořenové zelenině, droždí a semínkách.